Jirka bianco Vágner

Syn už umí číst rychlostí blesku, takže žádné dlouhé čtení jmen na dárcích. A dcery už umí lítat třetí kosmickou a stejně rychle, možná rychleji, rozcupuji pracně zabalené dárky. Takže i přes narůstající počet dětí a dárků se celý krásný proces rozdávání a rozbalování zkracuje. Co bude příště? A za pár let?

Nicméně Vánoce nejsou jen o těch dárcích, že? Je to i souvislá řada prima návštěv babiček a rodičů, procházky, řízky, pohádky, koledy … to vše proběhlo a vše mírou vrchovatou. Doufám, že podobná pohodička byla i u Vás.

Mimochodem, dostal jsem novou mašinku na přípravu mého milovaného nápoje, mé milované kávy. Už se tedy nevyblbuji jen s klasickým espressem s moji první mašinkou, ale mohu si už dělat i kávu mocca. Dostal jsem totiž od Ježíška perkolátor. Také se této mašince říká kafetiéra nebo moka či mocca kávovar. Leze z toho káva rozhodně lepší než český turek či klasická překapávaná káva, nu kvalit klasického espressa to nedosahuje. Kráááásně se s tím ale vyblnu a jsem zachráněn při delším pobytu mimo dosah pressovače. A jak že to vypadá ( klasický tvar , moje mašinka ) a jak že to funguje?

Tento příspěvek byl publikován dne 5. 1. 2009 (Pondělí) v 12:05 v rubrice Rodina. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.